Jaký je život v pastáku..?

Pokud se rodiče dozvědí, že je jejich dítě šikanováno, měli by to pro ně znamenat to samé, jako když toto dítě onemocní, protože takzvané neléčení šikany, může mít pro postižené dítě katastrofické následky. ( Říčan,1995 ).                                                                                                                                                            

Přístup k dítěti musí být citlivý a takový, aby dítě získalo důvěru v dospělé a věřilo, že jsou schopni s tímto jevem něco udělat. Stejný pocit důvěry by měli mít žáci ke svému učiteli, nebo vychovateli. Problémem však zůstává, že pedagogové lehká stádia šikany přehlížejí, nebo je za šikanu vůbec nepovažují.                                                                                                                                                                                                                                                         

• neprozradit zdroj informací
• nehovořit o získaných informacích
• výslech poškozeného, obviněného a svědků
• zaznamenat výsledky

V některých případech šikany lze použít metodu vnějšího nátlaku, nebo metodu usmíření. Metoda vnějšího nátlaku je to metodou, která se aplikuje formou hrozby. Udělení důtky, snížení známky z chování, přeřazení do jiné školy apod. Metody usmíření lze použít v případě lehké formy šikany a to v době, kdy skupina nepřijala normy agresorů za své. (Gajdošová; Herényiová, 2006).

Zajištění ochrany oběti není vždy tak jednoduché jak by se zdálo. Někdy opravdu postačí pozdržet agresora ve škole, než oběť odejde. Možné je i přeřazení agresora do jiné třídy, školy apod. V zařízeních pro ústavní péči je to však složité. Mnohdy agresor projde při ochraně obětí několik zařízení a v určitém stádiu není již přeřazení možné. V takovém případě je to na pedagogickém dozoru, aby byl schopen neustále sledovat stav a chování agresora a oběti, popřípadě ostatních dětí. Je to práce velice náročná a v některých okamžicích i velice nebezpečná.

Kolář (2001, s. 113) doporučuje strategii vyšetřování, která se skládá z pěti základních prvků. Dále je doplňuje o další možnosti, které jsou podřízeny základní strategii.

Vlastní strategie vyšetřování

Vlastní strategie zahrnuje pět základních kroků

1.   Provedení pohovoru s informátory a oběťmi.

2.   Hledání vhodných svědků.

3.   Individuální, a konfrontační rozhovory se svědky (nikoliv konfrontace obětí a agresorů!).

4.   Zajištění ochrany obětem.

5.   Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.

Rád bych zde uvedl, že za určitých okolností je vhodná konfrontace oběti s agresorem. Oběť musí být dostatečně připravena, k rozhovoru motivována a musí získat stoprocentní důvěru v osobu, která řešení šikany řídí a incident vyšetřuje. Důvodem je přesvědčení agresora, že oběť se nebojí věc řešit a je kdykoli schopna se útočníkovi postavit. Oběť se nenechá zastrašovat a nenechá si ani ubližovat. Tím agresor ztrácí okamžitě jednu ze svých účinných zbraní a tím je strach oběti. Tento postup může snížit autoritu agresora i mezi ostatními členy skupiny.